1. Vše stvořil Otec můj,
zní celou přírodou,
i vesmír sám je jeho chrám,
nic není náhodou.
Vše stvořil Otec můj.
Když o něm přemýšlím,
tu nebe, zem zní šepotem,
jak málo ještě vím.
2. Vše stvořil Otec můj,
to v trylcích ptáků zní,
hvězd bledý třpyt i ranní svit
mi o něm vypráví.
Vše stvořil Otec můj,
já v úctě skláním tvář.
Před veškerou tou nádherou
až bledne slunka zář.
3. Vše stvořil Otec můj.
Ač zastřel krásu hřích,
však přijde čas, že zkrásní zas,
On má svět v rukou svých.
Vše stvořil Otec můj,
tak proč bych se měl bát?
Vždyť kraluje a miluje
mne nebes Majestát.